XIII. Not even a soulmate, just anyone.

11. března 2016 v 16:38
Zítra jdu sama na koncert a jsem z toho trochu nesvá. Často jsem v sobotu večer nesvá. Většina lidí, co znám, se touto dobou opíjí, baví, jsou s těmi, které mají rádi... a já (pokud taky nedělám celá šťastná po dlouhé době jedno z toho) koukám s mamkou na filmy o inteligentních robotech. Nebo chodím sama na koncerty.
Image de Kristen
Možná bych si to neměla tak brát. Prostě jdu, užiju si to. Přemlouvat někoho, kdo je neposlouchá, aby za to vyplázl ty peníze a dělal mi společnost, by asi nefungovalo. A já se nechci vzdát koncertu oblíbené kapely, jen abych nebyla sama. No tak jsem.
Je toho na mě prostě občas moc. Za druhé asi jako vždycky napíšu pár řádků o člověku, se kterým to nevyšlo. Lépe řečeno takovou báseň.

Potrat citů
nikdy nebyl snazší
pomocí moderních technologií
provádíš jeden řez za druhým
Pomaháš mi zapomenout, že tě miluju
Abys pak se mnou mohl bez výčitek
kamarádit

Mám pocit, že to dostatečně přesně vyjadřuje pocit, že si někdo není jistý, jestli se mnoui chce být, takže to dopadne tak, že neustále odchází a vrací se zpátky a já už ani nevím, čemu dávám přednost.
A nebo to zas přeháním.

Třetí bod, můj malý projekt. Nebudu se zubynehty držet lidí, kteří si ani nenajdou čas.

Mějte se hezky
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Myanmar Myanmar | Web | 12. března 2016 v 19:27 | Reagovat

To je dobrý projekt, a dost užitečný.

Snad sis koncert užila i tak, já se sama nevykopu ani do kina - radši si film nechám ujít, a pak mě to mrzí. To je něco, na čem bych měla zapracovat já :)

Moc pěkně napsaný článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama