Květen 2016

XXXVIII. A lie-down

29. května 2016 v 23:43
Čauky děcka.
Několikrát jsem něco rozepsala, že dám vědět (sama sobě), jak jsem na tom a co poslední dny. Několikrát jsem to zavřela. Pořád někam spěchám. Pořád někoho vidím, někde něco dobrýho piju a něco veledůležitýho píšu. Tak.
Image de amanda steele
Když se člověku nedostává dost času na klid samo od sebe, musí si ho někde uzurpovat. Docela jsem se naučila s touhle technikou vyjít. A když pak mám konečně zaslouženě a legálně volný den, nejsem už unavená do takový míry. Byla jsem popravdě ve čtvrtek/pátek trochu nešťastná, že jsem nejela s přáteli na chatu a po dlouhý době jsem musela přemýšlet, co s časem (protože možnost, že bych se učila, mě samozřejmě ani nenaapadla). Pak se to vyrovanalo a já si jako vždycky /haha/ řekla, že budu v pohodě, ať s nimi, nebo bez nich.
A dnešek byl docela exceptionnel. ať to tak zůstane.
Norsko in one month!!!

XXXVII. Please be good

22. května 2016 v 22:56
Božínku!!
Maturita v úterý!
Image de nature and trees
Nervózní jsem už teď.
Musím to zvládnout.
Musím.

XXXVI. New places

20. května 2016 v 22:37
Měla bych se učit.
Miluju volné večery.
Mám hlad.
A k jídlu jen vegetariánský burger.

Nově objeveným místem je kavárna, co hledá jméno. Nádherně řešený prostor, protože spojuje úplně neznámé lidi, kteří s vámi prohodí přinejmenším pár konverzačních frází. Dneska jsme se tam s kamarádkou učily. Nevěřila bych, že se nám to povede, ale opravdu jsme udělaly (každá na tom svém) kus práce. A pak jsem zjistila, že se mi maturita posunula na úterý. Hlavně, že na to žádné upozornění nebylo, takže teď ten rozpis asi budu aktualizovat do samotnýho zahájení.
Image de fashion, girl, and friends
Včera jsem se rozhodně neučila.. tolik, kolik jsem chtěla. Místo toho nám večer končil v půl páté ráno, několik hodin jsme byly na náplavce, pak se nám bůhvíjak povedlo s dalšíma dvěma klukama prosedět dvě hodiny v Mc na Václaváku a nakonec jsme na druhý pokus našly celkem fajn klub, až na to, že hráli oldies a skoro nikdo netancoval (skoro nikdo tam nebyl). Čtvrtek, no. Všichni normální lidi spí a nabírají energii do práce, školy.

Vážně potřebuju každý den vědět, co si dává jistý člověk k obědu?
Vážně nedokážu přejít fakt, že to zase nevyjde, nevychází a nevyšlo?

XXXV. I have to

18. května 2016 v 22:21
Jeden člověk mi píše až moc a i když ho mám ráda, něco ve mně mi radí ho pokaždé odmítnout. Nechci ten typ vztahu, vždyť jsem ti to přece vysvětlila. Ale nejspíš se to těžko chápe, což bych měla nejlíp vědět právě já, která pořád čeká.

Všichni to vědí a všichni mi radí. Kašli na něj, zaměř se na někoho jinýho, dej šanci někomu jinýmu, odstřihni se. Zřejmě na tom pracuju, ale ani jedno z toho nemá valný úspěch.

Budu se muset za zbývající dvě hodiny jízd v autoškole naučit, jak se teda řídí to auto a jak fungují všechny přednosti a podobné vychytávky. Budu se muset naučit bezchybně couvat a parkovat, používat spojku, když je to třeba, podřazovat.

Image de girl, nature, and vintage
Vymyslím si systém odměn. Třeba procházky v parku. Myslím, že venku není člověk nikdy příliš dlouho. Dneska jsem si tedy večer užila ještě jednu procházku parkem, sama se svými myšlenkami. Bylo tak prázdno, že jsem si mohla dovolit lehnout si na lavičku a užívat si ten výhled odtud. Nevím proč, je to jeden z nejvíc božských pocitů, co znám. Je v tom svoboda i příroda i klid.

Taky jsem si užila super odpoledne s kamarádem. Je to zlatíčko, vyzvedne mě autem ode mě, abychom zas jeli k němu. Témat ke konverzaci máme nekonečno a v jeho přítomnosti mám nějak míň černých myšlenek. Koukli jsme na první díl House of Cards a já už vím, na čem budu nejspíš závislá až skončí ty šílenosti s maturitou.

XXXIV. Don't come back.

17. května 2016 v 12:40
Once you've left.
You're like a poem
We were wrapped in each other
And it felt so good
What feels good on its top has to feel real bad at its lowest

Just don't come back
Unless you come back with all
I don't want parts
I don't want fine evenings followed by -
Image de stars, night, and art
you know it's just me dreaming of you coming back but wanting to let you go for real and for good at the same time.

XXXIII. Hungry, hungry, hungry

16. května 2016 v 10:39
To se mi moc často nestává, abych byla tak dlouho hladová, že až se konečně dostanu k jídlu, musím se skoro přemlouvat, abych se do něj pustila. Nějak jsem lítala po městě sem a tam (i v tu podle předpokladů klidnou sobotu) a na jídlo moc času nezbylo. Za to jsem se v sobotu vynervovala jako už dlouho ne (a samozřejmě moje reakce a stres byly trochu přehnané, ale to si člověk v tu chvíli stejně nevysvětlí).
Měla jsem skvělou brigádu - spočívala v doprovázení severských autorů, co přijeli na Svět knihy. Asi víte, že tématicky to letos bylo zaměřené právě na severskou literaturu. Já miluju sever, miluju Seveřany, pokouším se o konverzaci v norštině a prahnu po stále nové inspiraci. Ukázali se všichni být jako naprosto v pohodě lidé, s nohama na zemi, žádný rozdíl mezi jimi a mnou a dalšími brigádníky se nekonal. Stihli jsme si i trochu pokecat a to byla bez váhání moje nejoblíbenější část těch čtyř dnů.
Takže sobota i včerejšek byly dny, kdy jsem se téměř nezastavila. Včera jsem přišla domů vyčerpaná, jako už dlouho ne. Nevím, jestli je to záležitostí jen introvertů, ale měla jsem pocit, že už opravdu nechci nikoho pro ten den ani vidět. Zmizet z dohledu a kontroly jiných lidí. Ani po cestě domů v mhd jsem se na nikoho moc nekoukala, byla jsem trošku přesycená.
.
Což není nutně špatné, jen na to nejsem zvyklá, neumím s tím pracovat. Protože kromě úžasných a velmi milých autorů jsem se setkala ten den i s partou kamarádů, s kolegy z dané brigády atd atd
Ale ti autoři... budou mi chybět. Nejsem člověk, co se honí za známými lidmi jen pro to, že jsou slavní. Byla jsem právě vděčná za možnost poznat je v opravdovém životě, vyslechnout si zajímavé "zákulisní" historky, popovídat si s nimi o literatuře, o Praze, o tom, co nás zrovna napadlo.
Tak mám vlastně docela kliku, řekla bych :)
Image de life, quote, and world
A teď? Učení se na ústní maturity.
Mějte se ;)

XXXII. Underground

14. května 2016 v 13:00
Opravdu těžko najít něco lepšího, záživnějšího, šílenějšího a emotivnějšího než včerejšek. Snad za trest, snad pro své vlastní dobro si dneska dávám den víceméně odpočinku, protože s odpoledními plány to nevypadá a večer bude klidný, s nejlepší kamarádkou.
Stihla jsem se za včerejšek polít vodou rajec s příchutí brusinka, nechat se zasypat sedmikráskami v Grébovce, ochutnat dvě průměrná vína, užít si koncert své nejoblíbenější české kapely, opít se podruhé ciderem při diskuzi o lesbických a jiných nešťastných láskách, nechat si podepsat dvě knihy, z čehož jedna je knihovní, poslední metro, objevit snad ten nejskytější klub v Praze, kde to za barem vypadá jak u vás v kuchyni, potkat člověka, kterého asi pořád miluju, i s tou, na kterou budu žárlit, i když nejspíš ani nemám důvod.
Asi bych si mohla dát ten den volna. Ale to je problém s mými hungover dny. Ten kontrast mezi mnoha lidmi a jen mnou je moc velký.
Now absence can make your heart ache
But drinking absinth can change your mind state
Vividly need to let my liver be

dneska pít nebudu.

XXXI. Let's hope it's the last one

10. května 2016 v 22:15
myslím tím poslední písemka z matiky. kterou kdy napíšu. Protože jestli ne...

žádný jestli ne. jestli mám myslet pozitivně, tak je třeba začít od podlahy (až na půdu)
zvládnu to. uvidím zadání a oddychnu si, zpracuju zadání, narýsuju, co je třeba, odevzdám to a úsměvem vykročím do (týdne) svobodného života. prosímprosímprosím. udělala jsem toho pro matiku víc než většina mých spolužáků :D

Image de bed, white, and room
A pak mě čeká tohle. Spousta hodin tady.
Image de life and tumblr
Haha, přesně tak to vidím. Protože jsem se v posledních dnech opravdu snažila osekat svůj life a věnovat se jen a hlavně škole. Chci tím projít co nejzodpovědněji dokážu (třeba, že jsem nikdy nebyla ukázkou zodpovědnosti).
tak.

XXX. Just a quick one

8. května 2016 v 22:34
Vždycky si říkám, co budu dělat po maturitě a teď si říkám, co budu dělat, jestli ji neudělám. Ach Bože...
Image de art, drawing, and grunge
Já nesnesu asi vůbec žádnej nátlak. a jakmile je tu dvacet témat, která se musím naučit, prostě v jednu chvíli rezignuju. ne, neučím se to večer předtím, aspoň ne od nuly :D jenže...
Image de flowers, bath, and purple
Jsem prostě vyždímaná a už to chci mít za sebou, i kdybych měla mít čtyřku.

XXIX. Love profusion

6. května 2016 v 23:34
Vzpomněla jsem si na tuhle písničku a měla jsem strašnou chuť si ji pustit - teď mi tu asi bude hrát dokola a půjdu spát právě s tou náladou, do které mě dostává - v pohodě, uvolněná, bezstarostná.
Dnešek byl těžší, ale tak co. Včera jsem byla odmítnuta (dobře, měl dobrou výmluvu) jedním kamarádem, tak jsem se vydala za mou oblíbenou partou. Teda takhle - občas si nepřipadám, že bych tam úplně patřila.
Většina z nich jsou nadšení běžci, takže se vidí mnohem častěji než já s nimi a mají také tohle oblíbené téma k hovoru.
Vždycky mě to trochu nalomí a já začnu přemýšlet, jestli se do toho taky nepustit, ale na druhou stranu mám taky své oblíbené sporty a radši bych věnovala čas jim.
Image de ulzzang
Nevím, na čem teď jsem. Nějak nechápu čas.
Za tři dny mám první ze série písemných maturit, za týden mi přijede nejlepší kamarádka z Německa a tou samou dobou mi začne brigáda na největším knižním veletrhu v ČR (yayy) a já to zatím ani jedno nějak naplno nevnímám.
Image de love, couple, and boy
Přitom si ani trochu (zatím) nepřipadám, že mám moře volného času navíc. Snažím se fakt připravovat k té maturitě a pořád někam běhám (ne v tom sportovním smyslu).
Vlastně mám ráda život. I se všema těma kopancema a tvrdohlavýma lidma, kteří mě nechtějí pustit a zároveň nestojí o moje city.
Jop, nacpu tě všude, A.