XXXV. I have to

18. května 2016 v 22:21
Jeden člověk mi píše až moc a i když ho mám ráda, něco ve mně mi radí ho pokaždé odmítnout. Nechci ten typ vztahu, vždyť jsem ti to přece vysvětlila. Ale nejspíš se to těžko chápe, což bych měla nejlíp vědět právě já, která pořád čeká.

Všichni to vědí a všichni mi radí. Kašli na něj, zaměř se na někoho jinýho, dej šanci někomu jinýmu, odstřihni se. Zřejmě na tom pracuju, ale ani jedno z toho nemá valný úspěch.

Budu se muset za zbývající dvě hodiny jízd v autoškole naučit, jak se teda řídí to auto a jak fungují všechny přednosti a podobné vychytávky. Budu se muset naučit bezchybně couvat a parkovat, používat spojku, když je to třeba, podřazovat.

Image de girl, nature, and vintage
Vymyslím si systém odměn. Třeba procházky v parku. Myslím, že venku není člověk nikdy příliš dlouho. Dneska jsem si tedy večer užila ještě jednu procházku parkem, sama se svými myšlenkami. Bylo tak prázdno, že jsem si mohla dovolit lehnout si na lavičku a užívat si ten výhled odtud. Nevím proč, je to jeden z nejvíc božských pocitů, co znám. Je v tom svoboda i příroda i klid.

Taky jsem si užila super odpoledne s kamarádem. Je to zlatíčko, vyzvedne mě autem ode mě, abychom zas jeli k němu. Témat ke konverzaci máme nekonečno a v jeho přítomnosti mám nějak míň černých myšlenek. Koukli jsme na první díl House of Cards a já už vím, na čem budu nejspíš závislá až skončí ty šílenosti s maturitou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 K. K. | Web | 18. května 2016 v 22:33 | Reagovat

hezkýý blog:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama