LXIII. Gratitude

6. října 2016 v 14:04
Když se mraky rozplynou, je mi hned mnohem líp. Vidím věci jasněji a ne tak problematicky. Jednomu malému činu nepředchází úvahy o jeho nesplnitelnosti a ani slzy mi nebrání ve výhledu. Svět se vyostřuje.

Moc pěkné. Na jak dlouho?
Image de girl, night, and sky
Dala jsem si pauzu mezi balením věcí na chatu. Věci tomu tak chtěly a já mám volno dřív, takže jsem si stihla zajít půjčit nějakou tu povinnou lit do školy, ale taky sbalit už skoro kompletní tašku na víkend. Jedu s kamarády (jako že nějaké mám, hah.). Těším se.

Rozhovor s D. včera přinesl ovoce a bití srdce. Z pěti minut se stala hodina třicet pět. Docela silný spojení na tři tisíce kilometrů.

Dám škole šanci, tuším, že to nedopadne. Ale nějaké důvody jsem měla a na chaotické přepisování je pozdě. Jop, nejspíš si zas užiju maraton přijímaček.

Ale budu dobrá (teď zas na pár dní).

Jo a přednášky jsou super a kamarádky, co mi vozí dárečky z Paříže taky♥
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama