LXXXII. Blurred vision

20. prosince 2016 v 20:15
Jestli něco nemám dělat, tak je to pít červené. Ani když je naředěné a můžu mu říkat vinný střik.

Asi bych se mohla poučit, že "ne" na začátku "nemůžete" znamená opravdu ne, a že pátek večer a pondělí večer od sebe nejsou vzdálené týden.
.
Nechci kopírovat vztahy svých přátel. Už jsem o tom několikrát přemýšlela - vyloženě jedu. Asi sama nevím "jak se co dělá" a proto se dívám a pak aplikuju. Chvíli poté, co se kamarádka rozešla se dlouholetým přítelem, krachnul i můj vztah. Teď to dali znovu dohromady a mně v hlavě víří ten samý nápad - a jak mám poznat, jestli je to to, co opravdu potřebuju a nebo jen to, co si myslím, že potřebuju, protože to zas někde vidím?

Připadám si jak pětiletá, co fascinovaně koulí oči na obraz "správného vztahu" před sebou. Chci vše okopírovat, vše se naučit. Ale vlastní emoce do toho zatím nedám, co kdyby to nevyšlo, kdy bych je dostala zpátky? Archie byl asi poslední velká emoční investice, kterou se mi povedlo uskutečnit. Teď nemám skoro co investovat.

Nechápu to, myslela jsem, že anhedonie je kapitolou minulosti. Spíš si ještě budem muset leccos vyříkat. Ale k uzoufání bych chtěla mít "ten správný vztah". Dělám kupu věcí, které si navzájem protiřečí. Ani nevím, co mám teď za cíl. Co mám za přání.
Image de car, light, and night
Co když už ale není, co vyjádřit? Jak řekla terapeutka, přeskakuju od jedné myšlenky ke druhé, u ničeho se nezastavuju.

Mimochodem terapie byla fajn nápad. Je mi po ní tak nějak lehčeji.

Bojím se citů, očekávání, citových vazeb a - promiňte mi, zamilované duše - transakcí. Dívám se na lidi, jak dávají najevo svoje emoce, a nejednou mi připadá, že hrají.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama