LXXXVI. Colourblind

3. ledna 2017 v 18:37
Ty víš, že vždycky budu čekat.
Ty víš, žes toho chtěl moc.
Nevyčítám ti to.
Jak bych mohla.
Zamilovanej člověk chce jen lásku, svou lásku zpět, nic víc.
Chce vědět, že se neodrazí o pevné hradby a že ji ten druhý cítí taky.
Můžu si jen domýšlet, co se z tebe po měsíci stalo.
Možná nic.
Možná jsi tam, kde já.
Díváš se na měsíc a říkáš si, že to je teď tvý jediný spojení se mnou,
tak jako já.
A zatímco budu žít v kreativním nepořádku,
budu vědět,
že jsem sama.
Ukrutně sama.
Všechny významné dny a všechny významné řeči.
Pracuju na sobě, ale ono to nestačí.
.
Mou chybou bylo pochopit, že lidi jsou nenahraditelní.
S nikým mi nebude tak, jako s tebou.
V dobrým i ve zlým.
.
Image de art, fashion, and iillustration
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama