LXXXVIII. Raw, clear.

10. ledna 2017 v 17:56
Musím se uklidnit, abych mohla spát. a je mi pořád do breku. mám asi absťák z nenavštěvování terapie a nevylívání si srdce. nemůžu fungovat. oprava - funguju. jenom uvnitř jsem pořád stejně zkroušená.

díky vám, prášky, že zkouškový není žádnej horor. ani nevím, jestli chci tuhle školu dělat, nebo prostě chci dělat něco, na co se dá v jistým smyslu upnout. sedět v knihovně mě baví. učit se mě baví. možná jsem navenek šprt, přidejte k tomu že nepiju (a sexuálně nežiju) a máte prvotřídní asociálku. well, kdybych trávia míň času přemýšlením o tom, jak zle mi ze všeho je, možná by to všechno bylo. ale je to pravda - můžeš mít jen alkohol, nebo prášky. a i když nevím kam, tohle je aspoň krok dopředu. do slepý uličky, možná.

jsem nešťastná, známky dobrý. dneska jsem zachránila test spolužačce a nechápu, proč to dělám. jsem naštvaná, když mi někdo odpoví "hm", i když se k tomu kolikrát uchýlím taky. nevím, jestli mám jít na sraz, nebo zůstat doma.

věci, na kterejch nezáleží, vám všichni s radostí pochválí. a z toho mám jako žít. když je to všechno jenom dvaceti a více (méně) minutovej blok na pozastavení šílených myšlenek a anhedonie jako kráva, abych se mohla nadechnout. nesnáším lidi v metru. nesnáším všechny lidi. nesnáším D., protože mi dal naději, že to překonám a budem spolu šťastni a pak uviděl, jak nedokážu jíst, a odešel. jsem psycho. ničím se. svým způsobem si to velmi dobře uvědomuju.

Image de mountains, snow, and winter
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama