LXXXXVIII. On Sunday blues

27. února 2017 v 13:21
Konečně jsem se dokopala k dohnání restů z nečtení Respektu. Kromě údivu nad ne(ú)činnou vládou Trumpa a dalším je tam článek dopodrobna rozebírající nedělní splín. Že prý se týká až tří čtvrtin dospělé populace. Netěšení se na blížící se pondělek. A taky takové to "nevím, co se sebou".

Po přečtení jsem si vzpomněla, že mám vlastně ve Spotify playlist pojmenovaný "there should be two sundays". Ne, že bych chtěla vytěsnit sobotu. Možná je to spíš trochu nefér přání vůči pondělí. No každopádně mě napadlo, že můj vztah k neděli asi nebude tak vyhraněný, když bych jich klidně skousla dvě.

Sobota je hravá, plná plánů. Nestíhám, pořád někam běžím. V sobotu jsou otevřené i knihovny, je to dobrý den na to sednout si někam do kavárny a zavalit se kreativní činností. Sobota se úplně pozvolně a přirozeně přibližuje k večeru, který málokdy končí před půlnocí, protože právě ten prostředek víkendu je na dlouhý slavení ideální, lepší než pátek, kdy se ještě vzpamatovávám z únavy nahromaděné za celý týden. Pátky mám ráda klidné. S knihou, čajem, pár lidma. Takže sobota - vysoce společenský den, ale i jako introvert to oceňuju, protože mám tou dobou na všechny ty lidi znovu energii a můžu jim věnovat svou plnou pozornost. Vnímám a jsem mnohem míň vystresovaná.
Image de flowers, girl, and tumblr
Neděle. Vzhledem k povaze soboty bývá rozdělena na několik částí. Na tu, kdy ze sebe unavená, ale spokojená, setřesu zbytky sobotních událostí a jdu spát, a na následující ráno. Taky mívám ten pocit, že je neděle záhadnou substancí, kdy je možné všechno a nic. Ale můj život není do puntíku naplánován jako třeba život vrcholového manažera, takže jsem poměrně zvyklá na "mezery v programu". Neděle je naopak klidná, ano, trochu melancholická, ale není to na škodu. Bývá to u mě čas na rekapitulaci, úvahy, mrhání časem (což dělám poměrně ráda) a nezávazné a nepříliš vysoce intelektuální konverzace. Nechci si tenhle čas nechat nikým sebrat. Třeba představa, že bych se v neděli večer vracela domů těsně před půlnocí, mi není moc příjemná, zvlášť pokud jsem někam pobíhala během zbytku dne. Spíš je to na takový to sednutí si, koukání z okna, pouštění hudby na plný pecky a trávení času sám se sebou.

Možná na neděli odkládáme všechno nepříjemné, do čeho se nám nechce v sobotu, a proto to tak schytá.

Co si myslíte o neděli?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama